Rýmovačky, citáty, miniatury, experimenty

Vlastní citáty

 „Žena je šelma, anděl a citadela nad rozbouřeným mořem a úkolem muže je šelmu ochočit, anděla vzít z nebe na zem a k citadele najít na dně moře ten správný klíč“ 

„S láskou dojdeš tak daleko, jak je tvé srdce široké a hluboké - nejen ve svých základech, ale také ve svém utrpení“

„Když máš pocit, že se cítíš podveden, když máš pocit, že den se stal nocí a noc dnem a Ty bys to chtěl řešit, tak v té chvíli raději mlč a buď za ten pocit vděčný“

„Láska, přátelství a cit k tomu, co nás přesahuje, ať to jsou naše děti či nekonečné Slunce a rozlehlý vesmír, to je to, proč tu,člověče, jsi“

„Ve svém životě jsem se naučil také to, že přítel je ten,kdo se dokáže podívat na dno Tvých hlubokých očí a to, co tam uvidí, nikdy nepoužije proti Tobě“

„Tvář druhého je zrcadlo, ve kterém se odráží naše vlastní svědomí“


  Babí léto

Posbírala jsem spadané listy
          z babího léta
     a do knihy je dala
Pevně ji sevřela v dlaních
ucítila lehké teplo na rtech
    tvůj polibek si vzala

Prstoklad

Cítíš moje ruce, jak Ti tančí po tváři

jak se chvěje prstoklad

Cítíš moje dlaně, jak přes vlasy Ti plují

jak milují je nastokrát



 Chaplin a lampa


Viděla jsem ve snu Chaplina,

jak na hebkých květech usíná.

On se smál a já se bála,

že Tvou lampu zhasíná.

O lásce

Láska je perla spadlá na zem,

láska je Casanova za úsvitu.

Láska je pohlazení žalem,

láska je slunce za úkrytu.


Láska je něha a záře,

láska je vítr a pád.

Láska je pohlazení hebké tváře,

láska je teplo, co jej máš tak rád.


Slečno

Slečno Vyvoníte

slečno Vyjste tak sama

slečno Vynevíte

co bymohlo byt s náma

slečno Vynečtete

jakchutná tanec z rána

slečno Vyneznáte

když jeláska dána

slečno Vyse bojíte

slečno Vyjste tak krásná

slečno Vyse trápíte

slečno Vynejste šťastná

 

Choulení

Jak listy choulí se a mraky tulí k podzimu,

tak lásky a prohry táhnou mlhu skrze dolinu.

Já jsem Ty a bez večera smutný spáč,

věčný tulák, malířovo jablko a hráč.


Spadlá smuténka

Mám pocit, že se pohnula obloha a mraky,
však Ty tu stojíš a já taky,
pod omítkou vnímáme vzdušný prach,
vidíš ten břečťan a jeho copy,
jak se obtáčí kolem našeho nitra,
jak hledá ptačí pera včerejšího jitra.

Nesmíš se bát, podej mi ruce a svoji duši,
dej mi ji do rukou jako středověkou kuši,
svěř mi tu zbraň, ať dobijeme vesmír,
rychlé hvězdy, co spadly mrtvé naznak,
letět a přesto jít dál nohami po pevné zemi,
to všecko bys chtěla a já taky, jenže každý sám. 

Báseň, co má obsahovat tři slova KEBKA, POKOŽKA, LEBKA

Pokožka přivařila mi duši k srdci

venku padaly neony

a měsíc klečel před sluncem

to v zalíbení

kebka se smála

pod rohoží vlasů

co směřovaly

jak hvězdy putovaly

jak lebka starce

jak rozpustilost sama

ta prozrazovala

rozkoš v inventáři

lásku na víčku

nadechni se

a pročti svoje krajiny.

Šeříky

Šeříky voněly
a Tys byla mrtvá
jako má vize
že ta hvězda
stoupající
klesající
padající na zem
že to přání
je tu tam
že jsem starý pán
v osamělém obleku
že jsem duše ženy
co do Tě vstoupila.